Charakteristiky lesních vegetačních stupňů

1. Dubový lesní vegetační stupeň (5,5 %): Vyskytuje se v nejteplejších a nejsušších oblastech státu s průměrnou roční teplotou nad 8 °C a s průměrným ročním úhrnem srážek pod 600 mm. Souvisle je rozšířen v nížinách a pahorkatinách jižní Moravy v panonské oblasti, zpravidla do nadmořské výšky 300–350 m. Větší souvislé plochy zaujímá i v Mostecké pánvi a v Polabí. Pro klimaxovou vegetaci je charakteristický především dub letní a zimní, někdy dub pýřitý, v panonské oblastí i dub cer. V přirozené druhové skladbě zastoupení habru přímo závisí na bohatosti a vlhkosti stanoviště, častá je lípa srdčitá, javor babyka, na vlhkých stanovištích jasan, jilm, javor mléč. Charakteristické jsou pro tento stupeň měkký a tvrdý luh dubu letního, jasanu úzkolistého a topolu černého, (1L), dále teplomilné doubravy (1X, 2X, 1C, 1H), habrolipové doubravy (1O), sprašové a hlinité dubohabřiny (1H), borové doubravy (1M), kyselé doubravy (1K), a doubravy na písku (1S).

2. Bukodubový lesní vegetační stupeň (9,5 %): Souvisle se vyskytuje v pahorkatinách teplých, suchých až mírně vlhkých oblastech s průměrnou roční teplotou kolem 7,5-8 °C a s průměrným ročním úhrnem srážek kolem 600 mm, převážně do výškového rozmezí 300–400 m n.m. V klimaxové vegetaci je dominantní dřevinou stále ještě dub zimní, ale místy dosahuje výrazného zastoupení buk, častá je lípa srdčitá a na bohatších substrátech je častý habr, který v bývalých pařezinách převládl místo buku. Vodou ovlivněné půdy byly zaujaty dubem letním a jedlí bělokorou.

3. Dubobukový lesní vegetační stupeň (22,4 %): Vyskytuje se ve výše položených pahorkatinách a kopcovinách, zhruba ve výškovém rozmezí do 500 m n.m. Jsou to mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 7,5 °C, s ročním úhrnem srážek zhruba 600–700 mm. Převažuje buk. K němu je přimíšen především dub zimní, dub letní, na bohatších substrátech zpravidla i habr, přičemž tyto dřeviny zde mají produkční optimum. Vtroušenou dřevinou je lípa srdčitá a velkolistá. Vodou ovlivněné půdy byly zaujaty dubem letním a jedlí bělokorou. Na oglejených a podmáčených lokalitách zvláště v jižní polovině Čech se vyskytuje ve své dubojehličnaté variantě, ± bez buku, s dubem letním a jedlí bělokorou.

4. Bukový lesní vegetační stupeň (17,3 %): Největší rozlohu zaujímá v karpatské oblasti na substrátech flyšového pásma, bohatých na živiny. Vyskytuje se ve vrchovinách mírně teplých oblastí. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7 °C, průměrné roční srážky kolem 700 mm, v karpatské oblasti kolem 800 mm. V hercynské oblasti se výškové rozmezí pohybuje zhruba mezi 450–600 m n.m., na živinami bohatých substrátech karpatského flyše zhruba mezi 400–700 m n.m. Dominantní dřevinou je buk. V karpatské oblasti je tak vitální, že místy tvoří nesmíšené bučiny. Jinak bývá vtroušen dub zimní, dub letní, jedle bělokorá, lípa srdčitá a velkolistá, případně sem zasahuje habr, místy už i smrk. Na oglejených a podmáčených lokalitách zvláště v jižní polovině Čech se vyskytuje ve své dubojehličnaté variantě, ± bez buku, s dubem letním a jedlí bělokorou.

5. Jedlobukový lesní vegetační stupeň (22,6 %): Zaujímá vyšší polohy vrchovin, většinou ve výškovém rozmezí 550 až 700 m n.m. V oblasti Moravskoslezských Beskyd a Javorníků vystupuje až do hornatiny ve výšce 800 (až 900) m n.m. Je rozšířen v horní části mírně teplých oblastí a při dolním okraji chladných oblastí. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 6,5 °C, průměrný roční úhrn srážek je zhruba v rozmezí 650–800 mm, v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Javorníků i nad 900 mm. Pro klimaxovou vegetaci je charakteristická poměrně vyrovnaná směs buku s jedlí. Zpravidla zcela chybí dub zimní a habr. Smrk je už vtroušen, a to především na kyselých půdotvorných substrátech na styku se smrkobukovým vegetačním stupněm. Smrk tu má produkční optimum.

6. Smrkobukový lesní vegetační stupeň (12,5 %): Je typickým stupněm nižších horských poloh, zpravidla ve výškovém rozmezí 650 až 1000 m n.m. Na Šumavě je výškové rozmezí stupně zhruba 750–950 m, v Moravskoslezských Beskydech dokonce 850–1100 m n.m. Klimaticky to jsou chladné oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 5,5 °C, s průměrným ročním úhrnem srážek zhruba v rozmezí 800–1050 mm. V klimaxové vegetaci, tvořené směsí buku, smrku a jedle (hercynská směs), převažoval buk. Jeho konkurenceschopnost je už mírně snížena oproti jedlobukovému vegetačnímu stupni. V bylinném patře se nacházejí ojediněle tzv. smrkové stanovištně diferenciální druhy.

7. Bukosmrkový lesní vegetační stupeň (4,3 %): Je stupněm vyšších horských poloh, zpravidla ve výškovém rozmezí 950–1200 m n.m.. Patří do chladné klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 4,5 °C a s průměrným ročním úhrnem srážek v rozmezí zhruba 1050–1200 mm. V porostní směsi je v klimaxové vegetaci dominantní smrk, vedle buku a ustupující jedle. Vlivem drsného horského klimatu je vitalita všech těchto dřevin oslabena, buk často ustupuje do podúrovně. Jedná se o obtížně vylišitelný stupeň mezi smrčinami a smrkovými bučinami s výskytem převážně na kyselých horninách, který je převážně vymezen habituálním charakterem dřevin vystavených extremnějším klimatickým podmínkám - námraza, sníh, vítr - výrazný výskyt zlomů a následných „bajonetů“. Zásadně se zde (spolu s 8. LVS) projevuje ekotypová vhodnost především u smrku.

8. Smrkový lesní vegetační stupeň (1,5 %): Vyskytuje se v nejvyšších polohách hornatin v rozmezí nadmořských výšek zhruba od 1050 do 1350 m, na Šumavě od 1150 do 1350 m. Klima je chladné, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 3 °C, průměrný roční úhrn srážek kolem 1200–1500 mm. V klimaxové vegetaci zcela dominuje smrk, bývá vtroušen jeřáb ptačí. Pouze ojediněle se někdy vyskytuje buk, břízy a klen, výjimečně jedle. Listnaté dřeviny jsou zakrslého vzrůstu. Vzrůst smrku je závislý na reliéfu a podloží, v extrémních hřebenových polohách je až zakrslý. Na styku s klečovým vegetačním stupněm je vymezena místy zakrslá a mezernatá jeřábová smrčina - 8Z, do níž občas proniká jednotlivě nebo skupinovitě kleč.

9. Klečový lesní vegetační stupeň (0,2 %): Zaujímá primárně pouze nejvyšší polohy Krkonoš, převážně v nadmořské výšce nad 1300 m. Průměrná roční teplota je tu nižší jak 2 °C, roční úhrn srážek je vyšší jak 1500 mm. Do porostů borovice kleče na styku se smrkovým vegetačním stupněm pronikají jednotlivě nebo ve skupinách zakrslé smrky - přechodový soubor klečové smrčiny - 9K. Řídce se vyskytuje jeřáb ptačí olysalý, vrba slezská a bříza karpatská. Za horní hranici lesa v Krkonoších lze považovat spíše hranici mezi jednotkou 9K a 9Z a nikoli mezi 8Z a 9K.

10.Alpinský vegetační stupeň (0,0 %): Do alpinského stupně je přiřazena arktoalpinská travinobylinná společenstva (skutečné primární bezlesí) nejvyšších poloh Krkonoš, a dále také Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. Dříve řazeno do 9Y - nyní jen jeden soubor lesních typů - 10Z.

10Z

0. Azonální lesní vegetace – bory (4,2 %): Bory jsou azonálním typem vegetace. Jejich výskyt není podmíněn výškovým klimatem, ale specifickými půdními podmínkami, které umožňují růst borovice lesní (případně borovice blatky), a zabraňují výraznějšímu proniknutí jiných (klimaxových) dřevin na tato přirozeně chudá stanoviště. Největší souvislé plochy zaujímají bory na chudých píscích, na skalách pískovcových skalních měst a na chudých rašeliništích. Ostrůvkovitě se vyskytují na hadcích a na skalních výchozech různých hornin, převážně v kaňonech řek. Na styku s bukodubovým, dubobukovým či bukovým vegetačním stupněm mnohdy proniká do borových porostů dub, případně buk, někde jedle. V chladných inverzních polohách a v podhorských a horských polohách je vtroušen nebo přimíšen smrk. Borovici většinou provází bříza bělokorá a bříza pýřitá (skalní). Specifika borů je podrobně rozvedena v článku: "Bory v ČR v členění podle lesnické typologie"

Velice podrobné popisy jednotlivých lesních vegetačních stupňů čtenář nalezne v této publikaci: Culek M., Buček A., Grulich V., Hartl P., Hrabica A., Kocián J., Kyjovský Š. & Lacina J. (2003): Biogeografické členění České republiky II. díl. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, str. 23-60.

Charakteristiky lesních vegetačních stupňů

Druha aktualita

Testovaci aktualita